Шумер: Асрори рӯйхати шоҳони Шумер

6 09. 12. 2023
6-умин конфронси байналмилалии экзосиёсат, таърих ва маънавият

Současná archeologie ví o nemalém množství nálezů, jejichž smysl a význam nejsou doposud rozluštěny, a zřejmě ani v nejbližší době nebudou. Například, staroindické texty, ve kterých je podrobný popis něčeho, co se podobá kosmickým lodím, nebo jaderných výbuchů. Další jsou obtížně vysvětlitelné kresby na stěnách staroegyptských hrobek. Jedním z takových záhadných artefaktů je tzv. Seznam sumerských vládců.

Sumerové jsou nejstarší z vyspělých civilizací, které současná věda zná. Jejich města se rozkládala v oblasti mezi řekami Eufratem a Tigridem. Dnes je to jih Iráku, od Bagdádu k Perskému zálivu.

Bylo zjištěno, že kolem roku 3000 př.n.l. se sumerská civilizace skládala z 12 městských států: Kiš, Uruk, Ur, Sippar, Akšak, Larak, Nippur, Adab, Umma, Lagaš, Bad-tibira a Larsa. Přičemž v každém z měst uctívali své vlastní bohy v chrámech, které jim vystavěli a zasvětili.

Tajuplný hranol

V začátcích, jak se tvrdí ve starosumerských pramenech, náležela moc lidu. To znamená, že Sumerové dali světu předobraz současné demokracie. Později se ale u nich objevila jako forma vládnutí monarchie. To je vše, co jsme o Sumerech věděli do roku 1906.

A právě v tomto roce bylo objeveno něco neuvěřitelného – „Sumerský královský seznam“ této nejstarší starověké civilizace. Konkrétně se jedná o soubor dávných textů, které dokládají, že zdaleka ne vše, co považujeme za mýty, je výmyslem.

Objev učinil americký archeolog německého původu, Hermann Volrath Hilprecht. Na místě, kde se rozkládalo starosumerské město Nippur, našel vědec fragment seznamu vládců sumerské říše. Tento nález přitáhl k Sumeru pozornost vědců z celého světa.

Později bylo dalšími archeology objeveno ještě 18 artefaktů, obsahujících částečně nebo zcela stejný text. Nejvýznamnějším nálezem se ukázala čtyřboká keramická prizma, vysoká zhruba 20 centimetrů, která spatřila znovu světlo světa v roce 1922.

Předmět byl pojmenován podle svého objevitele hranolem Welda Blundella. Odborníci zjistili, že stáří hliněného manuskriptu je přibližně 4000 let. Všechny čtyři hrany prizmy jsou popsány klínovým písmem ve dvou sloupcích. Ve středu horní a spodní hrany je otvor, o kterém se předpokládá, že byl určen k prosunutí dřevěného kolíku, aby bylo možné hranolem otáčet a číst každou z popsaných hran. V současnosti se tento artefakt nachází Ashmoleovu muzeu (Ashmolean Museum of Art and Archaeology) ve sbírce klínopisů.

Když se podařilo rozluštit všechny nápisy, zjistilo se, že Sumerský královský seznam neobsahuje pouze přehled jmen. Byla tam popsána potopa světa i záchrana Noeho, a spousta dalších událostí, které známe ze Starého zákona.

Vědci usoudili, že Weld-Blundellův hranol, i ostatní fragmenty klínového textu, jsou zápisy z jakéhosi souhrnného zdroje, kde byla podrobně popsána sumerská civilizace.

sumer02Tajemství dlouhověkosti

Seznam králů začíná v době před potopou a končí 14. králem dynastie Isin (přibližně 1763 – 1753 př.n.l.). Největší zájem vyvolala jména panovníků, kteří vládli Sumeru v době před potopou (podle dnešních poznatků, mohla taková globální katastrofa opravdu postihnout naši planetu kolem roku 8122 př.n.l.)

První, co překvapilo vědce, byly délky vlády všech králů před potopou. Zde je ukázka z přeložených fragmentů klínopisných textů:“Alulim kraloval 28 800 let, Alalgar vládl 36 000 let – dva králové panovali dohromady 64 800 let. Město Eridu bylo opuštěno a královský stolec byl přenesen do Bad-tibiru“.

Celkem tedy, podle informací z dávných pramenů, vládli panovníci předpotopního období 241 200 let. Některé okolnosti ale donutily současné vědce zapochybovat o pravdivosti těchto záznamů. Za prvé, nepravděpodobně dlouhé doby vládnutí jednotlivých králů. A za druhé, skutečnost, že tyto postavy panovníků jsou hrdiny sumerských a babylonských legend a eposů.

Nicméně, se také objevili badatelé, kteří nachází vysvětlení. Existuje, například, teorie, že tato čísla jsou svým způsobem nadsázkou a vyjadřují moc, slávu a důležitost osobností, ke kterým se vztahují.

Ve Starém Egyptě věta „Zemřel ve věku 110 let.“ znamenala, že tento člověk prožil život v plné míře a byl důležitým přínosem pro společnost. Podobně to mohlo být i se sumerskými králi. Takovým způsobem mohli dějepisci odměňovat své panovníky za jejich vládu a důležitost toho, co vykonali pro svoji zemi.

Mimochodem, je tu ještě jedna záhada Sumerského královského seznamu. Jedná se o to, že po potopě, která je tam uvedena jako skutečná historická událost, se začaly doby vládnutí jednotlivých králů zkracovat, a poslední z nich už panovali po celkem reálná „lidská“ období. Rozumné vysvětlení vědci prozatím nenašli.

Je tu ale také ještě jedna hypotéza, která objasňuje časový nesoulad. Byla předložena v roce 1993, a spočívá v tom, že Sumerové měli naprosto odlišný systém letopočtu, který pak vede k takovým fantastickým délkám vlády. Ale, opět, hypotéza nevysvětluje, proč po potopě byla období již reálná. Tyto záhady ještě pořád čekají na vysvětlení.

sumer01V souladu s Písmem svatým

Ještě jedna zvláštnost, díky které jsou sumerské texty unikátní a neobyčejně cenné, a to, že nepřímo potvrzují pravdivost událostí, popsaných ve Starém zákoně. V knize Genesis se, například, vypráví o potopě světa a o snaze Noeho zachránit zástupce všech živočišných druhů, od každého jeden pár.

V sumerských rukopisech se také uvádí, že na Zemi byla velká potopa, která smetla mnohá města. A je to zmiňováno jako skutečný a samozřejmý fakt. Ještě jeden citát ze starých pramenů: „(Celkem) vládlo osm králů v pěti městech 241 200 let. Pak potopa smetla (zemi-stát). Když se přehnala potopa a království bylo znovu seslané z nebes (podruhé), stal se Kiš městem trůnu“.

Na základě sumerských textů je možné pokusit se orientačně zjistit, kdy se biblická potopa odehrála.  Pokud porovnáme délku vládnutí předpotopních dynastií a dobu vybudování sumerských měst, můžeme dojít k závěru, že „potopa se přehnala“ zhruba 12 tisíc let před Kristem.

V dokumentech pradávné civilizace jsou i další shody se Starým zákonem. Konkrétně, je tam také zmíněn „první člověk“ (předobraz biblického Adama) a vypráví se o hříších, kterých se dopustil, a tím rozhněval bohy. Je tam i nepřímá zmínka o smutném osudu Sodomy a Gomory, městech, která byla zničena Bohem za hříšnost jejich obyvatel.

Je ale pravdou, že se tam popisuje trochu jiný způsob potrestání. Biblická města Sodoma a Gomora byla zničena ohněm a sírou, sumerští hříšníci byli místo toho pobiti a jejich města zničena „tvory“, kteří sestoupili z hor a neznali slitování“.

Je pochopitelné, že texty sumerských rukopisů se nemohou shodovat s textem biblických spisů. Bible byla vícekrát překládána, přepisována, opravována a doplňována. Můžeme s určitostí tvrdit, že její dnešní podoba se silně liší od skutečných událostí, které popisuje.

Důležité ale je, že jak ve Starém zákoně, tak i v Sumerském královském seznamu, jsou uvedeny stejné epizody vývoje lidské civilizace. A to je právě důvod, proč jsou Hilprechtův nález a objevy jeho následovníků tak důležité pro celé lidstvo.

Na závěr bych ještě chtěl zdůraznit, že vědci doposud nejsou stejného názoru, ohledně toho zda jsou sumerské rukopisy přesným popisem historických událostí nebo se jedná o směs legend, pohádek a reálných dějin. Jak je ale známo, věda nezůstává stát na místě a není vyloučeno, že budou nalezeny další artefakty, které doplní anebo vyvrátí Sumerský královský seznam.

Věky Sumerských panovíků jsou

Натиҷаҳои назар

Боркунӣ ... Боркунӣ ...

Мақолаҳои монанд